Usnula jsem, ale nespím

fejsbuk

Tel. hospodářka: 775310523

vanessa.larsen@gmail.com

Sledujte: Nekropolis a Mexický svátek mrtvých

Budeme v rámci letošních dušiček hrát v Alfredu ve dvoře. Tuto sobotu 4.11. v 17:00, kdo to ještě neviděl?

 

16. ledna  pořádáme představení v rámci vzpomínkového večera v divadle DISK, tedy ve školním divadle, kde jsme začínali náš profesní život, k němuž nás připravila naše milá "babička". Přijďte si popovídat o Markétě Schartové a zavzpomínat nejen na ni, ale na všechny možné vylomeniny zacházejících časů.

Váš ředitel

 

 

Stezky odměn

Skluz jako na třetí metu ve finále NBL provází doručení hmotných odměn k vám, našim příznivcům, kteří jste se rozhodli prostředky směnit s námi za trička, tašky, urny a plakáty. Poslyšte vyprávění o tom, „Jak Kuba vydal se do světa, aby se mnohému naučil a s pořízenou domů se pozdě, ale přece šťastně navrátil.“

Bylo nebylo...a tímto „nebylo“ dostávám se k jádru pudla naší situace...a protože nebylo, jelikož nezbylo, musel Kuba do světa. Všechno se dá koupit, jen štěstí můžeš mít i zadarmo, řekl si, a touto parafrází se i s Rišo Müllerem přensl do krajiny zázraků a lidové tvořivosti, která jak zjistil, začíná hned za humny. V našem případě hned za Evropskou (třídou-pro mimopražské, proto také velké nadnárodní „E“), kde v jedné báječné státní školce působí ještě nadstandartnější víla v podobě miniaturní vychovatelky. Zželelo se jí Kuby a lino mu dala, linorydla dlouhodobě zapůjčila a stříbrný lis zdařilým vlysem zdobený k užívání nabídla.

„Takto já první úkol splním“, zvolal Kuba nadšeně a jal se doma do lina rýti, „ej dolina dolina“ na veleslavínském kopci si prozpěvujíce. Touto meditativní prací ukolébán k duchovní spokojenosti, dosáhl prvních dílčích úspěchů a velesítí objednal si, rozjařen, pestrost barev na textil k vyzvednutí v Letňanech; a pak málem na sto triček různých barev, velikostí, tašky taky a tak dál - to si domů objednal.

Do Letňan je cesta dlouhá... však znáte tu písničku, ale jede odtud skvělý spoj na Palmovku. Odkud je to zase, co by mistr světa v hodu kamenem kamenem dohodil, do Žižkovské Vozovny, kde toho dne hrál Kuba divadlo. A takto přirozeně proplétajíce užitečné s nepříjemným prokousával se Kuba světem ke světlu zítřků, kdy všechny odměny jsou u svých majitelů.

I stalo se, do měsíce, pamatuji-li se správně, že došlo na první tisk zkušební, na stříbrném lisu dobré víly. Výsledek byl díky vílině radě báječný.

Jedna její nevýhoda se ovšem brzy ukázala! Vždy kolem ní pobíhalo a křičelo na sta záludných skřítků šotků, kteří Kubu v klidu tisknouti nenechali. Ze školky ho svým povykem odehnali a všechno zkazili. Kuba se ale nevzdal, na sklenku vína zašel a tam, ve vinárničce útulné, spatřil starý, stařičký mandl z dubového dřeva. I napadlo ho: nemít lis to neva', všechno se dá na koleně při troše zručnosti z prkének sbíti. Nakonec ani hřebík nepadl a Kuba si na papírek nakreslil tohle:

Rozvážnému štěstí přeje, bylo heslo dalších dní: „Počkám, až se párkrát rozední a jistě vše lépe a ne-li samo půjde.“ S těmito slovy si šel Kuba několikrát lehnout, dokud se mu nezdál ten správný sen: Kubo! Kubo! Ve sklepě v nejzazší skříni máš starý váleček na nudle, který jsi kdysi na plotě u letohrádku Královny Anny našel, vtaň Kubo...a opravdu, jak sen napověděl, vše tam bylo. Váleček prastarý! A prkna dlouhá, deska těžká, kozy dvě jak z jara, vše se náhle přihodilo, k ruce bylo, jen to sestavit. Snad už jen kámen půlmetrákový co se tu válel ze starých schodů a je hotovo:

Samolis!

Ve sklepě jsem s ním já sám

trochu se ho sám tu bám

bez víly a bez pomoci

samolis už mne má v moci

tisknu ve dne, tisknu v noci

nemám z toho dobrý pocit

a tak se tu přiznávám

dělám to jen k vůli vám :-)

Není všechno zlato, co se třpytí a taška není displej. Proto, až se budete v příštím životě rozhodovat, zda tisknout či netisknout na černou tašku zlatým písmem, vyberte si B. Je správně! Ale Kuba se už na vojnu dal, tak musí bojovat.

 italská pásová pila

O to těžší je válka, že probíhá na mnoha frontách a my se teď s Kubou přesuneme na tu jihovýchodní, která snad má lepší východisko, než textilní fronta domácí. „Od tisku odpočinu si prací hrobnickou“, rozhodl se Kuba a vydal se na výlet. Po řádném průzkumu terénu, vybral si za další kótu obydlí spřízněné loutkářovy duše; přítel Martin dřevo má, nástroje i příslušenství, za ženu výbornou kuchařku, kmotřenku Kubovu...ale hlavně: není nad to, vypadnout z Prahy a spojit s užitečným také něco příjemného.

A jak už to bývá, když člověk změní prostředí, hned se vše lépe daří a nová míza starými tepnami se rozproudí. Kuba se vrhnul do dílny plné skvostů, jakým je například tato stará dobrá italská pásová pila a jal se polena do uren tvarovati. Jak jde vše od ruky, když je vše potřebné po ruce, abych to tak kruhem uzavřel. Nekonečným pásem italské krásky, přikrášlil hrubá polena v polotovar jalové avšak zemité krásy a ani si přitom prst neuřízl. Jen málem a jen jednou:-). Och jaká potěšení mu ty odměny veskrze přinášejí, jaké opravdové bytí pociťuje, když zuby okusují vlákna lípy, hle: klihové stalagmity.

Urno, urničko dřevěná!

vysoudružená z polena

urno, urničko budoucí!

na poličce tě potomci

dárkyň našich rezmilých

budou mít, to není hřích!

když je urna roztomilá

co by chuděra ta lepá

někde v plísni sklepa

či kolumbária hnila.

Podepsaný plakát, prosím, seženu jen, to je jasné, na repríze příští a ta bude v Divadle v Celetné 10. a 11. prosince; přijďte, pokud vám čas dovolí, případně vyšlete kamarády...

Přestávám informovat a jdu upgradovat. Jen vám píšu, že se nemusíte o odměny bát...

jsou ve vývinu!!!

 

 

 

Říjen a Listopad:

29.10. 14:00 Palác Akropolis

4.11.. od 17:00 v Divadle Alfred ve dvoře

Duben:

2.4 od 10:30 v Divadle v Celetné.ZRUŠENO!!!

9.4. od 17:00 v KD Mlejn

Únor:

16.2. od 18:00 v Divadle DISK

(bude následovat vzpomínkové posezení a vyprávění, možná promítání)

Leden:

22.1. od 10:30 Divadlo v Celetné

 


                Jakub Folvarčný                         

776 23 34 51

rybicta@seznam.cz

   účet Ústavu Úžasu: 2000630474/2010    

 

Rodinná černá komedie o cestě do říše mrtvých, kam se podle mexické legendy živý človek dostane tak, že usne na hrobě. Obyvateli onoho hrobu pak musí navěky sloužit. Strašidelné a poetické dobrodružství malé hrdinky, jejímž prostřednictvím bychom rádi nahlodali jedno z největších tabu našich mezigeneračních dialogů...otvíráme téma umírání, odcházení, loučení a rituálu a předkládáme je dětem ve společnosti jejich rodičů a prarodičů.

Představení vzniklo v produkci Ústavu Úžasu z.s. a Lodi "Tajemství" bratří Formanů na motivy filmu Kristýny Dufkové a společnosti Evolution films "Usnula jsem", bylo podpořeno grantem Ministerstva kultury ČR a Státním fondem kultury ČR.